Sotva pár týdnů starý, sotva do dlaně, promrzlý, hladový, plesnivý, několik dní bez mámy.. .tak vypadal Theo a jeho čtyři sourozenci, když nám volali hodní lidé, že už několik dní vídají koťátka plakat a batolit se do cesty.

Jejich stav byl vážný, tak malá koťátka, odkázaná na mléko, prochladlá, mají málo šancí. Byli to úžasní bojovníci, leč jsme nevyhráli boj o všechny. Dva sourozence skolil zápal plic, který si přinesli a nereagovali na žádné léky, sestřička měla prochladnutím a hladověním zase moc poškozené trávení. Theo bojoval se zápalem plic i očním vředem. Ze všech sourozenců byl nejmenší, ale rval se jako lev, zvládl to jediný. Dnes je to trpaslík do dvou dlaní, který se snaží dohnat všechno, co zameškal. Trpělivě se doléčuje a očičko se krásně hojí.

On to ví, kolik bezesných nocí jsme u něj seděli se strachem a odměňuje se nám, v jesličkách u Katty, nejsladšími pusinkami a snahou o dudlání nosu :D Ach, ta miminka...

Pod stromečkem by rád našel granulky po citlivé zažívání našich marodů.