Ahoj, jmenuju se Radunka. Můj příběh začal hodně smutně a bolí o něm mluvit. Žila jsem v areálu v Radvanicích, kde se o nás snažili lidé starat. Jednoho dne mě ale odchytili v rámci regulace koček… a nikdo neřešil, že jsem den předtím porodila.

Moje miminka zůstala venku úplně sama. Zaměstnanci je našli rozházená po parkovišti, podchlazená a sotva dýchající. Dali je do krabice a bojovali o život, než se k nim dostala pomoc. Já mezitím čekala dva dny v jiném útulku, ze kterého mě nechtěli vydat, zatímco moje děti venku hladověly.

Když jsme se konečně znovu setkaly, bylo už pozdě. Byla příliš slabá a nepodařilo se je zachránit.

Teď už jsem v bezpečí. Učím se znovu být kočkou, která nemusí každý den bojovat o přežití. 

Od Ježíška bych si přála granulky.