Tahle micina u nás bydlí už od léta a skoro o ní nevíme.
Pochází z Lysé nad Labem. V místním parku vychovala svoje jediné koťátko.
Paní Nataša s manželem, kteří v Lysé zachraňují kočky, malou kočičí rodinu dlouho krmili, pak se jim podařilo maminku s koťátkem odchytit, koťátku najít domov a maminku umístit do vlkavského depozita.
Tam kočka přebývala několik týdnů pod postelí. Osmělovala se tak, že se po tmě, když všichni spali, chodila lísat. Pak začala vylézat už za soumraku, vždycky když její lidé byli něčím zaneprázdněni a měli plné ruce, aby ji třeba, nedej bože, nepohladili.
Začali jí říkat Lámoší Trubka (s vlkavskými to už ve věci kočičích jmen asi lepší nebude). Lámoší po jejich zachrácích, Trubka po její povaze.
Nyní už kočička chodí po bytě i za světla a její lidé ji mohou hladit podle libosti.