Dne 28. 12. si jedna hodná paní při venčení pejska všimla, že v jedné opuštěné chatě v nejmenované oblasti sedí u vrchního okýnka kočička. Její nářek byl slyšet až na cestu, kudy paní s pejskem procházela. Myslela, že je chata trvala obydlena, ale když byl nářek stále velmi zoufalý, nedalo jí to a zavolala policii. Bohužel policie věc uzavřela s tím, že pokud se nejedná o trestný čin, nic neřeší.

Nálezkyně to tak nenechala, oslovila paní, která bydlí poblíž, a ta jí podala informace, o kterých věděla. Majitel chaty měl úraz, byl převezen na léčení, na kočičku zapomněl a ta zde žila celý měsíc v opuštěné uzavřené chatě bez pomoci, bez jídla a vody.

Pak nám nálezkyně zavolala a požádala o pomoc, sama se bála vkročit do chaty. Od sousedky se podařilo zjistit kontakt na syna majitele chatky.  Čekali jsme venku v zimě a srdce nám trhal nářek kočičky, na kterou jsme se snažili volat. Nevěřili jsme, ale syn skutečně přijel až z Brna, chatku otevřel. Bála jsem se, že kočička bude agresivní, ale když jsem otevřela dveře, vběhla mi do náruče, mazlivá, přítulná, vděčná. Měla jsem slzy na krajíčku, držela ji v náručí a slíbila, že ji už nikdy neopustím.

Dostala jméno Serafínka. Když jsme se rozhlédli, zjistili jsme, čím se živila a co ji drželo při životě. Na zemi se válelo velké množství rozškrábaných obalů od mouky, čaje, cukru, těstovin, rýže. Dokonce rozškrábala i PET láhev s vodou, tak měsíc přežívala.

Přestože byla pohotovost, převezli jsme Serafínku na veterinu. Vážila 1,20 kg. Nechali jsme udělat testy, je FeLV a FIV negativní. Byla dehydrovaná, podvyživená, začínající selhávání jater kvůli dlouhodobému strádání, bříško nafouklé.

Serafínka je nyní již v teploučku, užívá si plného bříška, je úžasná, mazlivá. Přáli bychom si pro ni dietní kapsičky.