Vojtíška jsme přijímali ze psího útulku z Jihlavy, kde nejsou na kočičky zařízeni. O jeho minulosti toho proto moc nevíme. K nám se dostal jako hodně plaché a bojacné koťátko, postupně tajou ledy, občas, když je klid, se přijde se známým člověkem i pomazlit. Pro návštěvníky útulku je bohužel neviditelný, protože cizích lidí se opravdu bojí a schovává se. Potřebuje se svou povahou spoustu času na získání důvěry. Ačkoliv jsme Vojtíškovi několik let přáli najít domov společný s kočičí kamarádkou Majou, na kterou je velmi vázaný, nikdo o dvě plašší kočičky bohužel zájem neprojevil. Proto se přesunuli do trvalé dočasné péče k jedné z útulkových tet, kde je pro ně vhodnější prostředí, než v útulku, s ohledem na jejich citlivé povahy.