Sisinka je kočička, která si musela v životě prožít hodně ošklivých věcí, o nichž se ani nikdy nedozvíme. :-( První informace už jsem o ní měla v prosinci 2024 – že se pohybuje pod auty a u popelnic, zubožená kočka, ale bojí se. Začali jsme tedy dávat k popelnicím krmení, to však snědly vždy jen straky. Sisinka jako by se najednou vypařila. Říkala jsem si, že je to sice na zimu divné, ale že to byl možná nějaký nekastrovaný kocour a šel zase o dům dál.

Ale v lednu jsem z místa kousek vedle dostala další zprávu, že u mateřinky už týden v kuse spí u dveří na rohožce, zpod které jde od dveří aspoň trochu teplý vzduch, bojácná kočička, a každé ráno ji první příchozí člověk vyplaší. Že vždy uteče a celý den není nikde vidět.

Tak jsem tam nastavila první večer sklopec a chodilo se kontrolovat. Do půlnoci nic a brzy nad ránem byl sklopec zavřený. Měla jsem velkou radost, ale ta vzápětí prešla. Kočička seděla vedle, ne uvnitř a mě se lekla, zase utekla a celý den se neukázala. Podařilo se jí zavřít sklopec zvenku.

Celý den jsem byla nervozní. Opravdu nevypadala dobře, navíc reagovala na můj hlas, ale bála se tolik, že stejně utekla. Přesto jsem cítila, že klasická plašanka to není. Večer se sklopec znovu nastavil, do půlnoci okolo něj neprošla ani noha. Ale když jsem se tam jela podívat v noci mezi 2–3 hodinou, byla uvnitř. Měla jsem obrovskou radost. Úplně vystrašenou vyhublou kočičku jsem vzala do bezpečí.

Sisinka byla velmi drobná kočička, nemocná, s kožíškem plným všenek, s bolavou zadní částí těla, se zraněným ocáskem, přeobrovskou kýlou a totálně ztracenou důvěrou v člověka. Tolik se bála, a přitom bylo vidět, jak moc by se chtěla nechat pohladit. Začali jsme tedy pracovat hlavně na její psychice. Jde to, sice pomalu, ale jde. Sisinka je lepší a odvážnější. Cizích i při manipulaci se teda stále hodně bojí, ale už pochopila, že je to vždy jen chvíli a pak je zase její jistota a klid. Má za sebou kastraci, odstranění veliké kýly, uhnilého zbytku uraženého špičáku. Konec ocásku, který byl sklapovaný a uhnilý jí byl amputován, a vše se krásně zahojilo.

Když je Sisinka uvolněná, užívá si mazlení. Zatím jen se mnou, ale i to se může změnit, když jí dá domov někdo trpělivý. Je to moc krásná holčička.

V Kočičím přání si přeje konzervy Animonda Carny, moc děkuje :-)