Vandička a její bráška Mojda se k sobě tiskli v mrazu a doufali, že je někdo uvidí. Byli malí vystrašení a třásli se zimou. Pak se objevil zázrak v podobě hodné paní. I když se Vanda zpočátku bála, vůně teplého masa a příslib bezpečí a tepla byly silnější než strach. Dnes už je v teple útulku a odpočívá v pelíšku. Už i zjistila, že lidská ruka nemusí jen strašit, ale umí i příjemně hladit. Vandička je zvědavá kočičí holčička, která dává pozor na svého brášku.  

Jejím největším přáním je, aby mohla zůstat s bráškou. Jeden bez druhého nedají ani ránu, dělí se o mističku, o pelíšek i o lásku. Moc by si přála kapsičky Fitmin.