Kocourek Mojda se tisknul v mrazu ke své sestřičce Vandě a doufal, že je někdo uvidí. Obě koťáka byla vystrašená a třásla se zimou. Pak se objevil zázrak v podobě hodné paní. I když se koťátka zpočátku bála, vůně teplého masa a příslib bezpečí a tepla byly silnější než strach. Dnes už je Mojda v teple útulku, má plné bříško a pomalu se léčí ze všeho, co zažil venku. Pomalu si i zvyká, že se lidské ruky nemusí bát.

Jeho největším přáním je, aby mohl zůstat se svojí sestřičkou. Jeden bez druhého nedají ani ránu, dělí se o mističku, o pelíšek i o lásku. K snědku by si moc přál kapsičky Fitmin.