Blackey je kocourek z jedné zahrádkářské kolonie. Než se dostal do mého depozita, venku žil již asi deset let. Ke mně přijel v listopadu 2024.

Pán, který Blackeyho ke mně přinesl, si na zahrádce všiml, že se kocourek stále škrábe na uchu. Pán byl tak hodný a vzal ho na veterinu s podezřením na svrab. Bohužel veterinář zjistil, že v uchu je nádor, který nelze léčit „po domácku“, ale je potřeba operace.

Ale do toho se nikomu moc nechtělo… A tak se čekalo a zdravotní stav kocourka se zhoršoval.

Po téměř roce se na mne pán obrátil, zda bych kocourka nepřijala ve svém depozitu a nepostarala se o něj.

A tak Blackey přijel. Je to moc hodný kocourek, bohužel ouško měl v katastrofálním stavu a bylo potřeba co nejdříve operovat.

Blackey operaci zvládl, musel mu však být odstraněn celý zvukovod. Po zákroku bohužel nastala dočasná obrna lícních nervů. Velký problém byl s jídlem (necitlivý a povislý koutek tlamičky), s mrkáním a svědivostí po obrovském zasvrabení.

Blackey měl celou hlavičku ovázanou, z obvazů koukaly jen dvě smutné oči. Chodili jsme na převazy, dvakrát denně bral ATB a dvoje léky na bolest. Prý ho to šíleně bolelo.

Naštěstí se ale vše v dobré obrátilo a Blackey se v rámci možností uzdravil a zůstal bydlet v depozitu. Ven ho už vracet nebudu. Je často nemocný, je již starý a navíc FIV pozitivní.