To si tak sedíte doma u telky a najednou slyšíte z půdy hrozný řev. Jdete tam tedy nakouknout a najdete zmateného kočičího piráta pobíhajícího sem a tam. Nikdo ho nepostrádá. Nikdo ho nezná. A vy si ho nemůžete nechat. Co s tím? No… tak třeba zavolat nám. :)  Corala jsme přijali neplánovaně jako akutku. A vyklubal se z něj ten nejúžasnější oranžový kocour pod sluncem.

No, co vám budu povídat… já se do něj zamilovala. A nemít azyl a nectít kodex „postarám se a pošlu dál“, Coral by zůstal. Až takový úžasňák to je! A napojení na něj je opravdu silné a jeho adopce mi utvoří pěknou jizvičku. Ale i přesto vím, že se někde může mít lépe. U někoho úžasného, kdo se mu bude věnovat víc a dá mu veškerou lásku, o kterou se nebude muset dělit s dalšími zvířátky jako tady.