Dne 14. 4. 2024 byl do mého královéhradeckého depozita přijat 15letý britský kocourek Bady, nyní již 17letý pán. Přijel až z Ostravy. Jeho majitelé ho z důvodu alergie u dcery prý nemohli mít doma… Byli rozhodnuti, že ho vypustí v zahrádkářské kolonii, pokud si ho nikdo nevezme. Bohužel se pro tak starého kocourka nikdo nenašel. Nesnesla jsem pomyšlení, že by kocourek, který nikdy v životě nebyl venku, byl takto vyhozen. Proto, i když byl z velké dálky, jsem ho vzala k sobě.

Zpočátku byl velmi smutný a cítil se zrazený, navíc dlouho nic nejedl. Věřila jsem však, že si zvykne, začne papat a prožije u nás ještě několik krásných let. Dostal k obývání naši největší místnost, kde byl nejprve sám.

Ale ukázalo se, že nepřijímání potravy není důsledkem jen stresu. Bady přijel se zuby v katastrofálním stavu. Musel absolvovat operaci, při které o většinu shnilých zubů přišel. Navíc měl na zubech mnohaletý nános zubního kamene a od toho silný zánět dásní. V jednom místě měl dokonce v tlamičce hlubokou ránu. Musel zůstat hospitalizovaný a na infuzích.

Ale po čase, po různých peripetiích a asistovaném krmení Bady konečně začal trochu papat sám a přestal být schovaný.

Bohužel zanedlouho nastalo další trápení. Badýsek musel podstoupit nepříjemnou operaci ucha, které se nechtělo zahojit a Bady nosil dva měsíce límec. Nakonec se ouško zahojilo, zůstalo sice zkroucené, ale to kocourkovi dodává na roztomilosti.

Trápení však stále nebyl konec. Letos v lednu se mi Bady opět nezdál a po dalším důkladném vyšetření se bohužel zjistilo, že chlapeček má velmi špatné ledviny. A tak od ledna bere třikrát denně léky a ač je to typicky nevrlý britský kocourek, musím ho pochválit, protože léky bere opravdu pěkně a bez protestů. Dietu však nejí, ale dle veterináře je důležité, aby jedl alespoň něco, prostě to, co mu chutná.

Moc si přeji, aby léčbu ještě dlouho zvládal a nehoršil se.