Zora měla při příjezdu k nám silně zplstnatělou srst a byla v žalostném stavu. Špinavá, pozitivní na giardie a tak slabá, že si nedokázala dojít na záchůdek. Zora je ale bojovnice a porazila parazity, znovu se naučila používat záchůdek a dnes většinou nese ocas hrdě vzhůru. Stále má potíže s trávením a také jí byly diagnostikovány problémy s játry, na které bere léky.

Navzdory všemu zůstává Zora milá, jemná a velmi mazlivá. Má úžasné „drákulovské“ tesáčky, tichý půvab a srdce, které to s lidmi nevzdalo. Zora si zaslouží šťastný konec a někoho, kdo uvidí za těžkými částmi jejího příběhu láskyplnou a věrnou duši, kterou byla celou dobu.