Jmenuji se Majlo a do TéKáček jsem se dostal před třema rokama s bráchou a mamkou. Zkrátka máte mě tady znovu. Bojínek všech bojínků. Závislák na bráchovi a na životě v depozitu. Jsou prostě jedinci jako já, kteří to nemají jednoduché. Strach jim nedovoluje se normálně chovat k lidem a zařadit se do skupiny v útulku. Dopadl bych tam jako další vykulený plašan, kterého si stejně nikdo nevezme. V depozitu mám alespoň bráchu a tetu. Bez bráchy bych to nedal. Hlídám si ho. Je nemocný a já nevím, co si tu bez něj pak počnu. Ale má se myslet pozitivně, tak pozitivně myslím na mňamku od Cosma. Děkuji.