1. 1. 2026 odpoledne jsme jeli do obce Rzy u Nového Hrádku. Dostali jsme informace o nemocné kočičce. Okamžitě jsme ji odvezli na veterinu a strávili tam několik hodin.
Zpočátku jsme ani nevěděli, jak je kočička stará, na takové zjišťování nebyl čas. Měla chudinka obojek zaklíněný na přední nohou. Očividně hodně dlouho, měla ho prořezaný až do masa :-(. Takto dopadají kočky s obojkem, když se potulují venku a ztratí se nebo je někdo vyhodí.
Léčba byla náročná a dlouhá. Naštěstí se rána dobře hojila, takže Rozárka nemusela na operaci. 
Rozárka je pořád ještě trochu lekavá, ale je velký mazlík. Běhání venku jí nechybí, spokojeně si užívá pelíšku a plné mističky. Moc by si tedy přála granulky Josera a hlavně ten nejlepší domov, kde už na ní nezapomenou.