Jmenuji se Mireček a deset let sem poctivě sloužil v jedné továrně. Bohužel zrušili provoz a já musel na starý kolena objekt opustit. Škoda, že si mě nikdo ze zaměstnanců nevzal k sobě za ty věrný služby. No, teď jsem TéKáčkovej a chybí mi chodit ven. Na lidi sem zvyklej, mazlím se, ale umím i plácnout. Teta si ale myslí, že sem si tu jen nejistej. No tak se prosím někdo ozvěte tetě, kdybyste chtěli třeba vohlídat zahradu nebo mi zkrátka vyvořit pěknej podzim života. Rád jím dobrý věci, tak bysem si přál dobrotu od IAMS. Děkuji.