Lojzík pochází z krmného místa "les u bezdomovce". Starý, vykastrovaný mourek nás přišel v zimě ve sněhu přivítat třesoucí se, schovaný jen pod nízkou, rozbitou "stříškou". Nešlo ho tam nechat.  

Jeho věk je neznámý, možná je středního věku a možná už je taky dědoušek. Zubů už moc nemá a z toho, co mu v tlamičce zůstalo, se moc soudit nedá. Každopádně se na něm život venku podepsal. Na svůj nový život si ale zvykl až neuvěřitelně rychle. Určitě někam před hodně dlouhou dobou patřil. Je to moc vděčný kocourek, velký mazlíček a opravdový miláček. Je vidět, jak šťastný je, že už nemusí být venku. Užívá si pelíšky, škrabadla, pohlazení i bezpečí domova plnými doušky. Ze začátku vypadal, že bude jen odpočívat a dospávat, co venku zameškal, ale dnes už dokonce prohání ostatní kočky a moc rád s nimi dovádí. Z Lojzíka se vyklubal vyrovnaný, spokojený a hodný kocourek, který má samá pozitiva. Je kontaktní, vděčný a připravený najít své vlastní lidi, kteří ho budou milovat. Zaslouží si už jen to hezké.