Kostík je malá černá pumička a velký mazel. Rád se válí na sedačce, rád spí v posteli, ale musí přijít vždy on sám. Před cizími lidmi se schovává, a nikdo si ho tak nemůže zamilovat. K tetě si ale pravidelně chodí večer pro pohlazení, nechá se nosit na ruce, leží jí na klíně. Hledá proto rodinu, která by mu dala dostatek času získat důvěru. Kostík nemá problém s žádnou kočkou. Pořád je ještě třeštiprdlo, a tak když ho to chytne, padají vázičky z poliček. Čeká už velmi dlouho a nejvíc ze všeho si pro něj přejeme domov.