Před lety jsme přijali do azylu opravdu nehezký případ. Kocourek starý dnes cca 10 let nebo více, nekastrát, totálně vyhublý. Dilema kde byl, kde se vzal. Nejspíš někde uzavřený dlouhodobě bez jídla, možná sklep nebo pozůstalost? Byl šíleně dehydratovaný a tři dny se točil jak kolotoč. Nevěřila jsem, že toto vůbec zvládne, dostával infuze s výživou a krmila jsem ho stříkačkou. Od začátku byl dezorientovaný, hluchý, slepý a čůral pod sebe. Ale byl to bojovník .

Motáček se ze svých problemů, ale doslova "zmotal" - už nemá problém s chůzí, netočí se, jeho revírem je celý dům a zahrada a také jído .

Navzdory slepotě je to borec, žije si svůj svět . Na nějaké mazlení můžu zapomenout , nemá rád nějaké hlazení a mazlení , to hučí jak starý motor. 😀 A tak ho občas škodolibě láskyplně pomuchlám. Každý den dostává léky na epilepsii. 

Přál by si něco dobrého na papání to je jeho největší záliba dne a má už přes 7 kilo 😀 a svým dárcům moc děkuje.❤️