Jsem Hubert a bydlím teď u pozorkočkových tet v Klecanech. Jsem zrzavobílý obr a teta o mě říká, že jí jednou sežeru i s botama. Tssss to samozřejmě není pravda. Já mám radši nějakou tu konzervu nebo maso. Lidi nejím. Fuj.

Toulal jsem se po Klecanech a mydlil jsem tamní kocoury. Jsem si totiž myslel, že jsem velký šéf. Pak jsem našel dům tety Nataši a každý večer chodil na večeři a koukal se skrz balkonový dveře k nim do obýváku, až to jednou teta nevydržela. No a teď jsem teda pozorkočkovej Hubert fešák náramný. Mazlím se, ale trochu občas syčím. A od Ježíška bych si přál někde bydlet, ideálně v domku se zahrádkou. A když to s tím domovem nejde, tak alespoň něco na zub. Díkes, váš Huba.