Mišánek se jako duch objevoval u domu jedné hodné paní, která ho vždy zahlédla jen koutkem oka. Báječně se o něj starala, ale bohužel si Mišánka nemohla nechat. A tak jsme ho odchytili a přivezli do Sluníčka. Mišánek se lidí velmi bál, jakmile jsme se přiblížili, tak syčel a byl schoulený v rohu. Aktuálně je na tom mnohem lépe. Přijde se pomazlit, ale pomaličku, potřeboval by trpělivého páníčka.

Mišánek by si rád pochutnal na kapsičkách Cosma.