Říkejte mi Zelda, tedy pokud se vůbec odvážíte na mě mluvit. Nejsem holka, co se baví s každým. Přišla jsem do Fouska z hodně drsných poměrů a to se podepsalo na mým drsňáckym vystupování, navzdory tomu, že dvojnožky mě podezřívají, že mám stejně duši miláčka. Jen by bylo prý potřeba, aby ze mě někdo tu křehkou a milou duši vydoloval a přesvědčil mě, že už není potřeba se na svět mračit. Nejlépe to prý půjde ve vlastním domově... Tak co vy na to? :)
Ráda budu i za konzervy Wild Freedom, dvě balení.
 
Děkuju!
Vaše Zelda z Fouska :)