5. 1. 2026 skončila akce Vánoce 2025. Obdarovali jste 3 904 koček a přispěli 6 065 750 Kč. Obrovský dík patří všem dárcům, ať už přispěli tisíce nebo jen sto korun. Velmi si vážíme Vaší podpory a poděkování posílají i zúčastněné organizace.
I nadále můžete po celý rok přispívat na velké projekty a krmná místa našich útulků a spolků.
Děkujeme všem dárcům!
Jsem Meadow, kočka z louky. Fouskovic jsem přesně rok. Moje děcka, se kterejma jsme sem z jihu Čech přicestovali, už si dávno válej šunčičky doma, muj zadek ale pořád netrpělivě vysedává ve Fousku. Možná to bude tim, že shánim někoho s jídlem, já tot…
Jmenuju se Loki, jsem citlivá, křehká kočičí nádoba, která touží bydlet s někym stejně duchovně založenym, nehlučícim, nedělajícim bordel, nepelichajícim a imrvére neotravujícim, jako jsou tady ti všichni, se kterýma bydlim. Za pár dní mě čeká operac…
Tak já jsem Carlos, ve Fousku už známá figurka. Původem Slovák, východňár jak poleno, teď už teda pár let severočech, trávim líný odpoledne přemejšlenim, jestli jsem bíločernej nebo černobílej a usilovnou manifestací vlastní rodiny, která se nebude b…
Jsem Birdie, takovej ten klasickej podzimní zahrádkovej zázrak, alias nevíme, kde se nám vzala v kůlně, maminku nemá a nemůžeme si ji nechat, protože nám na dvorku straší velkej černej pes a mrtvej kostelník. A tak jsem Birdie, čerstvě Fousková. Ale …
Jsem Leopold. Život v zahrádkářský kolonii, kde mě všichni vyháněli a snažili se zlikvidovat, si vybral daň a zanechal ve mě smutek stejně velkej, jak muj pupíkovej fald. Nejsem už žádnej mladík, ve Fousku jsem novej a hned mě čeká stomatologickej zá…
Jsem Skinny. Tedy dneska už mi zbylo jenom to jméno, skinny jako skinny morče už nejsem. Když mě ve Fousku na v létě přebírali, byl jsem jako kuře z klecovýho velkochovu, voškubaný, vyzáblý a nemocný. Dneska mam tři kila nahoře, po zubní operaci, srs…
Jmenuju se DeeDee, jako ten týpek z pohádky o kocourovi Oggym. Však jsme taky na naši mámu Oggy byli škodíků celá parta. Ani nevim, jak se to stalo, ale všichni už jsou doma a já tu zůstala jako poslední. Je fakt, že mi zdravotní trable hodně zničily…
Přežil jsem autonehodu, střelbu, a přesto znovu stojím pevně na tlapkách, věřím a znovu miluju lidi tím nejněžnějším možným způsobem. Užívám si každý den, protože vím, jak málo chybělo, aby už žádný další den nebyl. Už nikdy nebudu velký skokan, necí…
Jsem Yuki a nedávno jsem ve Fousku oslavila první narozeniny. Jako kotě jsem měla něco jako domov, bavila jsem lidi, dokud jsem byla maličká, ale jak jsem povyrostla, stala jsem se součástí ulice, bez péče, bez kastrace, bez lásky. Letos na jaře jsem…
Jmenuju se Yakitori, jsem ještě děcko, vyčouhlá vlasatá puberťačka. Do Fouska jsem přicestovala v létě spolu se svojí ségrou Saké, když v naší kočičí kolonii hořelo a přišly jsme o zázemí. Jako nemyslim si, že bych přitahovala smůlu, ale teď zas pro …
Jsem Nyx. Takovej Fouskovic Gargamel. Nemám ráda lidi, nemám ráda návštěvy, nemám ráda, když prší, nebo když je až moc hezky. Taky nemam ráda FIPku, se kterou se léčim, štvou mě léky, co musim brát, a že na mě u toho koukáte nebo nedej bože mluvíte. …
Chtěl bych se vám představit, jsem Vegie. Konečně po roce zdravotních vopruzů vypadam jako sošnej atraktivní kocour a ne jako sociál, už mam figuru poctivýho sportovce, srst jak z reklamy na Pantene a nabíram sebevědomí, jako že bych se i snad moh ně…
Jsem Noodle. Před několika dny jsem měla umřít, na hlad a opuštění. Potichu a sama jsem venku odcházela na vyčerpání těla, zánět žaludku a střev, způsobený zoufalým pojídáním věcí, co nejsou k jídlu. Pak jsem ale dostala šanci. A taky jméno, a lásku,…
Jsem Elric, poslední novej Fousek roku 2025 a jako takovej jsem vlastně uplně ukázkovej vzorek fouskovic klanu. Starší, ošuntělej pán, smetáčkovitého typu, syslí tváře, shnilý zuby, uši a uvnitř genteman, jen ho stačí správnou péčí probudit. Novej ro…
Jsem Nimbus, moje cesta do Fouska byla dlouhá a složitá, a taky ze začátku ne ouplně dobrovolná. Celá naše vlasatá rodina z toho měla trošku nerva, byl to nezvyk, najednou nehladovět, nemít se kde ušpinit a nebejt siroty. Nakonec nezbylo, než se přiz…
Lumír, jméno mé. Jsem mistr maskování. Venku jsem žil na statku, kde na mě útočili psi a tak jsem se naučil mizet. Nikdo neumí splynout s tmou nebo i sebemšim tmavym koutem, jako já. Říká se tu o mě, že je to škoda, protože prej jsem výstavní kocour,…