Ahoooj, já jsem Micina.
Docela obyčejné jméno pro neobyčejnou kočku, nezdá se vám? Jsem tady totiž nejlepší lovkyně. Ulovím všechno, co se pohne. Trávu, listy, kytičky...
Navíc mám samé bráchy, takže musím mít ostré lokty. Jinak by si mě ti darebáci pořád jen dobírali. Občas si z nich i já udělám nějakou tu kočkovinku. To třeba zblajznu jídlo z misky a svedu to na někoho jiného. Hihi!
Jsem moc ráda, že nás tady teta Renatka ubytovala. Máma nás totiž nechala v poli, jeden brácha – Mates, to docela ošklivě odnes, nevidí. My ostatní jsme měli kliku. Teď tedy žijeme tady, na krmném místě v Bečvárech. Je to tu ohromný. Jídlo, pití, pelíšek, co víc si přát. Navíc, když nás něco bolí, tak nás teta vezme k paní doktorce. Taky se postarala, aby se nám nerodila koťátka. Za což jsem osobně dost ráda.

Milý Mňaužíšku, moc tě prosím o příspěvek na nějaké dobré krmení, protože toho není nikdy dost. Děkuju!