5. 1. 2026 skončila akce Vánoce 2025. Obdarovali jste 3 904 koček a přispěli 6 065 750 Kč. Obrovský dík patří všem dárcům, ať už přispěli tisíce nebo jen sto korun. Velmi si vážíme Vaší podpory a poděkování posílají i zúčastněné organizace.
I nadále můžete po celý rok přispívat na velké projekty a krmná místa našich útulků a spolků.
Děkujeme všem dárcům!
Mňau, já jsem Mourek.Je mi rok a půl a žiju v zahrádkářské kolonii v Bohnicích. Narodil jsem se tu se svým bráškou Matýskem a od malička jsme na všechno byli dva. Když jsme byli ještě malá koťata, ujali se nás dva dvounožci ze zahrádky. Nejdřív nám n…
Ahoooj! Já jsem Mrňous!Vím, vím… mám takové jméno, že si každý myslí, že jsem pidi koťátko. Ale už jsem přece velkej kocour! Jen jsem zatím malej vzrůstem, říká teta Jiřinka.Bydlím na krmném místě v Bohnicích, kde o nás teta moc hezky pečuje. Každý d…
Mňauky, říkají mi Okapnička nebo Okapi. Asi je to tím, že když jsem se objevila u Jitky na zahradě, tak jsem dlouhou dobu vše pozorovala jen z okapu na stodole. Nikomu to neříkejte, ale já se bála lidí. Jitka mi sem nosila jídlo a pořád mi něco povíd…
Čáááu, jsem Macek.Od té doby, co mi umřela moje panička a stal jsem se nechtěným dědictvím, bydlím na krmném místě v Opočnici.Asi vám nemusím vysvětlovat, proč mi říkají zrovna Macek. Jím zkrátka hodně a rád. Granulky, konzervičky, syrové masíčko, va…
Čágo, dvojnožci, jmenuju se Kryšpín.Jsem věrným obyvatelem kočičí stanice v Bečvárech. Komu by se tady taky nelíbilo? Jídlo a voda, kdykoliv si vzpomenu. Bejvák, kam se můžu schovat a krásně si schrupnout. Když je mi ouvej, tak mě teta Renata vezme k…
Nazdááár, tady Macek B.Jo, to písmenko za jménem mám schválně. Prý abych se nepletl s jiným Mackem z Opočnice. Ale mezi náma – ten by se se mnou stejně plést neodvážil. Jsem totiž místní uliční elegán z Bečvár, mistr v loudění a zkušený lovec konzerv…
Nazdárek, tady vaše uličnická Mourinka.Jo, ta pruhovaná zvědavka, co má čumák všude, kam se vejde. A kam se nevejde, tam se protlačí. Když teta Renata dává do misek papání, už jí dýchám na prsty – jen tak pro jistotu, abych měla přehled, co se děje.B…
Čauky mňauky, tady Čert, kočičí bezdomovec.Narodil jsem se totiž na ulici. Byl jsem bez domova, bez pána, bez péče. Zákony na mě v Česku totiž nepamatují a nikoho vlastně nezajímám.Potuloval jsem se tedy bezprizorně po Praze a často neměl co jíst ani…
Ahoooj, jsem Mimina. Vlastně si už ani nepamatuji, proč mi tak říkají. Možná že jsem nejmladší obyvatelkou kočičí stanice u lidí bez domova.Koček nikoho nás tu totiž žije víc a občas si mě ostatní docela dobírají. Říkají mi pískle, mrňous i škvrně. D…
Mňauky, tady Mimi. Ještě před časem jsem byla kočka nikoho. Ale teď už vím, že i kočka z ulice může mít domov – i když ten domov má jen pár dek, krabici a jedno velké srdce. To srdce patří Františkovi. Je to moc hodný pán, který sám nemá skoro nic, a…
Héééj, viděli jste to?To je snad kočičí nebe, nebo co. Možná Hilton! Říkají tomu ale kočičí stanice. To jsem jak tě živ neviděl.Jej! Jsem se z té radosti zapomněl úplně představit. Jsem Abraxas.A opravdu tu jsem, jako v Jiříkově vidění. Narodil jsem …
Aleš, jméno mé.Bydlím v jednom opuštěném areálu v Praze, v kočičí stanici. Bezvadně se tu o nás stará teta Adéla.Možná se ptáte, jak se nám tu daří? No, máme tady zázemí, kde se můžeme schovat před deštěm a sněhem. Každý den plnou mističku a i veteri…
Říkají mi Šedobílek. Jsem plachý kluk, takový, co se raději dívá z bezpečné vzdálenosti. Ale když ucítím vůni granulí po dlouhé studené noci, srdce mi vždycky poskočí. Granulka po granulce je pro mě jako malý zázrak – potvrzení, že jsem na správném m…
Ahoooj, tady Zrzeček!Jsem kocourek s duší dobrodruha. Vždycky mě to láká objevovat svět – každý plot, každý keřík, každý nový paprsek, co dopadne na můj kožíšek. Ale i dobrodruh potřebuje místo, kam se může vracet. Místo, kde ho čeká miska, známý hla…
Mňau… jsem Mourovánek.Možná mě hned neuvidíte. Držím se trochu vzadu – v keři nebo u plotu, odkud mám dokonalý přehled o všem, co se kolem děje. Jsem takový náš tichý strážce. Neperu se, nedělám rozruch… jen hlídám, aby byla naše parta v bezpečí. Kd…
Mňauky mňau, tady Klotylda – ta s nejzvídavějšíma očima široko daleko.Jsou mi asi čtyři roky a narodila jsem se v jednom opuštěném areálu v Praze. Nebylo to zrovna kočičí království, ale naštěstí teta Adéla postupně vše změnila. Díky ní jsme dneska p…