Aleš, jméno mé.
Bydlím v jednom opuštěném areálu v Praze, v kočičí stanici. Bezvadně se tu o nás stará teta Adéla.
Možná se ptáte, jak se nám tu daří? No, máme tady zázemí, kde se můžeme schovat před deštěm a sněhem. Každý den plnou mističku a i veterinární péči! Já i moji parťáci jsme kastrovaní, takže se tu zbytečně nerodí další a další koťátka. Takže jednou větou – daří se nám senzačně!
A ač si můžete myslet, že se o sebe kočka sama postará, tak to tak úplně není. Jsme domestikovaná zvířata, i když jsme se narodili na ulici. Navíc, představte si město plné domů, ulic a aut. To není jednoduché si ulovit něco k snědku. Jsem tedy moc rád, že se o nás někdo zajímá a poskytuje nám péči.
Proto bych rád Mňaužíška poprosil o konzervičky pro mě i moje přátele. Teď na zimu se budou moc hodit.
Děkuju :) Váš Aleš