Mňauky, já jsem Plašanka.
To jméno jsem nedostala jen tak. Jsem tichá, opatrná kočička, co všechno nejdřív sleduje z bezpečné vzdálenosti. Svět venku umí být hlučný, rychlý a někdy i trochu strašidelný. Proto většinou čekám schovaná, až se všechno kolem uklidní. Teprve pak se pomalu, krůček po krůčku, vydám k mističce.
Nejsem ta, která je všude první. Ale hlad mám stejně jako ostatní.
A tak moc děkuji, že mohu žít tady na kočičí stanici. Na místě, které znám, vím, že tu vždy najdu plnou mističku a že mě nikdo neodhání. Kočičí stanice je pro mě jistota. Jistota, že se mám kam vrátit, kde se schovat a kde vím, že na mě někdo myslí. Pro kočku jako já je to víc, než si možná myslíte.

Kdybyste mě chtěli potěšit, tak mi prosím pošlete příspěvek na granulky. S dobrou baštou se i plachost snáší o něco líp.
Děkuju.
Vaše opatrná pozorovatelka Plašanka