Dali mi jméno Otík, a to když mě letos v zimě přivezli do Fouska ještě s mým bráškou Olivou. Narodili jsme se na ulici, kde lidská mláďata hází po kočkách petardy, kameny a všelijak je terorizují. Jsme hodně ostražití, tety strávily číháním na nás spoustu večerů, na to, jak nás lovily v mrazech a hlubokém sněhu, prý dlouho nezapomenou. Po vyléčení rýmy a uslzených očí se z nás prý vyloupli dost fešní kocouří kluci, teď už nám ke štěstí chybí už jen nová rodina. :)

A protože kocouří kluci rádi a hodně jedí, prosím o kvalitní konzervy Cosma. Díky, Váš Otík. :)